Onemocnění zubů u králíků

V době, kdy se králíček narodí, ztrácí sadu nefunkčních mléčných zubů, které jsou  během 3-5 týdnů nahrazeny zuby trvalými. Tyto zuby rostou stále, proto se jím říká“zuby s otevřeným kořenem” a králíci si je musí stále obrušovat. Jsou určené k rozmělňování pevné rostlinné vlákniny.Kontinuální růst zubů zachraňuje králíky před smrtí hladem, protože zuby např. lidského typu by se zcela obrousily během několika měsíců. Naneštěstí sklovina takových zubů je poměrně tenká, což znamená, že zuby jsou náchylné k frakturám.

    Králíci mají čtyři horní řezáky a dva spodní. Dva menší řezáky na horní čelisti jsou často schovány za těmi většími a někdy se jim pro jejich tvar říká “kolíčky”. Velké horní řezáky rostou rychlostí průměrně 2 mm za týden, spodní řezáky rostou ještě rychleji, asi 2,5 mm za týden. Ke správnému obrusu těchto zubů  je důležité, aby špička spodních řezáků zasahovala mezi velké horní řezáky a „kolíčky“. Pokud tomu tak není, dochází k tzv. malokluzi, špatnému obrušování zubů. 
Jednou z častých příčin je prognathismus (prodloužená spodní čelist). Zuby pak na sebe nenasedají, spodní řezáky trčí ven a dochází k překotnému přerůstání, protože se správně neobrušují. Tato vada je nejčastější dědičnou vadou a zejména u zakrslých králíků se stává vážným problémem. Zdá se, že je způsobena geny autozomálně recesivními s neúplným projevem.
Bohužel nejenom geny mohou za tento problém. U starších králíků dochází k malokluzi nejen řezáků, ale i stoliček, chovem v nevhodném prostředí a špatnou stravou. Zejména problematika nesprávné stravy by vydala na několik článků. Jedním z nejdůležitějších faktorů dobré výživy je dostatek kvalitního sena a konstantní příjem vápníku a vitamínu D. Bohužel většina běžných směsí pro králíky v pet-obchodech tuto normu zcela nedodržuje a poměrně často se pak objevují problémy.
    Stoliček mají králíci 22. Po pěti na dolních čelistech, po šesti na horních. Jak již bylo řečeno, zuby jsou uzpůsobené k rozmělňování rostlinné stravy, a proto mají velkou třecí plochu. Navíc dokáží králíci pohybovat čelistí do stran i dopředu a tak ještě lépe rozdrtit svou potravu. 

Nejčastějším problémem stoliček je fraktura zubu. Zlomenina je obvykle podélná a zasahuje až ke kořenu zubu. V těchto případech se vytváří na čelisti dutina plná hnisu – absces. Dále se na stoličkách vyskytují tzv. háčky, ostré výčnělky, které vznikají nedostatečným obrušováním. Často jsou tak ostré, že dokáží velmi vážně zraňovat sliznici v tlamě. 

Jak poznám onemocnění zubů ?
Prvními příznaky, bohužel leckdy málo viditelnými, jsou snížený příjem potravy, vybírání jen některých částí potravy, hubnutí a častější produkce měkkých bobků. Pokud se problém neřeší, králíci začínají slintat (to poznáme podle mokrých chlupů pod tlamou), objevuje se výtok z očí ( u králíků je často hustě bílý ), případně i výtok z nosu a králík zcela přestává přijímat potravu. Často i přiběhne se zájmem, co jste mu přinesli za dobrotu, ale i když třeba nabízený list uchopí do tlamičky, brzy jej vyplivne. Při zánětech, zvláště u zlomenin zubů, se pak objevují „boule“ na dolní čelisti, nebo dochází k vypouknutí očí, kdy absces tlačí zevnitř na oko. Pak už je potřeba jednat rychle.

Jak se léčí?
Viditelná malokluze řezáků se řeší buď zkracováním postižených zubů  nebo jejich extrakcí. Zkracování přináší mnoho úskalí. Patří mezi ně opakovaný stres pro králíka při úkonu, nevhodné vybavení (nedoporučuje se používat obyčejné nůžky ), možnost zlomení zubu nebo také nebezpečí infekce při nadměrném zkrácení. Při výrazném přerůstání se doporučuje spíš vytrhnutí všech řezáků. Zákrok se provádí v narkóze. Králík s vytrhnutými řezáky se velmi brzo naučí podávat si stravu pysky. Jediným omezením je pak velikost stravy, protože si samozřejmě nic neukousne. Ale toto se dá snadno vyřešit nakrájením či nastrouháním příslušné potravy.
Háčky na stoličkách se také zkracují. Tento zákrok lze provádět u klidných králíků i bez narkózy, ale většinou se doporučuje je raději aspoň sedovat. Při prvních příznacích onemocnění zubů je dobré také nechat zrentgenovat hlavu králíka, aby byly včas odhaleny všechny možné deformity a poranění.
Abscesy – dutiny plné hnisu, vznikající po zlomeninách zubů nebo jiných poraněních, je potřeba řešit chirurgicky. Protože hnis u králíků je velmi hustý, takřka tvarohovitý, je nejvhodnější terapií úplné vyříznutí abscesu a dlouhodobá léčba antibiotiky. Pokud je příčinou abscesu zlomený zub, je nutné ho při zákroku vytrhnout.
 

Prevence: Jak předcházet onemocnění zubů nebo opakovaným problémům s přerůstáním? V první řadě kvalitním krmivem. Zvýšení množství kvalitního sena a snížení množství granulovaných mixů napomáhá obrusu všech zubů. Dále je pak vhodné přidávat minerály, zejména vápník, a pouštět králíka na sluníčko, aby se mu tvořil dostatek vitamínu D3.

Bylo zjištěno, že divocí králíci problémy se zuby vůbec netrpí.